„Stačí často otevřenost, empatie a ochota naučit se nové věci,“ říká Roman Lupoměský o podpoře inkluze ve firmách

Jaké to je, když se na svět díváte jako na příležitost ke změně? Své o tom ví náš neslyšící absolvent Roman Lupoměský, MPA, který přetavil svou osobní zkušenost v poslání.

V rozhovoru sdílí nejen cestu k založení organizace Neslyšící s nadějí, ale i konkrétní dopady mezinárodní spolupráce, poznatky ze studia a výzvy, kterým čelí neslyšící lidé v rozvojových zemích, ale i v Česku. 

Naše dojmy z konference “Zdravotně postižení v rámci cílů udržitelného rozvoje”

Na začátku června jsme měli možnost zúčastnit se (tentokrát v roli posluchačů) inspirativní mezinárodní konference „Zdravotně postižení v rámci cílů udržitelného rozvoje 2025“, která se konala v Praze. Během dne zazněla celá řada silných příběhů, konkrétních příkladů z praxe i výzev, které rezonují napříč kontinenty – ať už jde o Bosnu a Hercegovinu, Kambodžu nebo naši domácí scénu. Zaujaly nás prezentace diplomatů o zapojení ČR do rozvojových projektů, silné osobní výstupy (např. video Ticho mezi pohledy) i apel Hjördís Haraldsdóttir ze Světové federace neslyšících na větší zapojení neslyšících do naplňování cílů udržitelného rozvoje. Co si z toho odnášíme? Že inkluze není jen „buzzword“, ale cesta – a každý krok směrem k otevřenější a rovnější společnosti má smysl.

Romane, těší mě, že jste přijal naše pozvání k rozhovoru. Na úvod bych se Vás ráda zeptala – jak vznikla myšlenka založit organizaci Neslyšící s nadějí? Co bylo impulzem?

Děkuji za pozvání k rozhovoru, je mi potěšením se podělit o příběh naší organizace.

Myšlenka založit spolek Neslyšící s nadějí vznikla z mé osobní zkušenosti jako neslyšícího člověka, který vyrůstal v rodině s tradicí tří generací neslyšících. Od dětství jsem si uvědomoval, jak je pro nás obtížné překonávat komunikační bariéry, a jak málo je na podporu neslyšících zaměřených organizací, které by dokázaly pomoci nejen v Česku, ale i v zahraničí.

Impulzem pro založení spolku byla také má vášeň pro cestování a setkávání s neslyšícími komunitami po celém světě, zejména v rozvojových zemích, kde je podpora neslyšících často nedostatečná. Viděl jsem, jakou změnu mohou přinést i malé projekty zaměřené na vzdělávání a komunikaci, a chtěl jsem tyto zkušenosti a znalosti sdílet a rozvíjet prostřednictvím organizace, která bude podporovat práva neslyšících, zlepšovat jejich vzdělání a pomáhat odstraňovat komunikační bariéry.

Tak vznikl spolek Neslyšící s nadějí, jehož cílem je propojit neslyšící komunity v ČR i v zahraničí a přispívat k jejich lepšímu začlenění do společnosti i rozvoji.

Vaše organizace pomáhá neslyšícím v rozvojových zemích. Můžete uvést příklad konkrétního projektu, který měl podle vás největší dopad?

Ano, naše organizace se dlouhodobě věnuje podpoře neslyšících komunit v rozvojových zemích, kde jsou často ještě větší překážky v přístupu ke vzdělání a komunikaci než u nás.

Jedním z projektů, na který jsem obzvlášť hrdý, je naše spolupráce se školami a asociacemi neslyšících v Moldavsku. V rámci tohoto projektu jsme pomohli zajistit materiály a školení pro pedagogy, kteří pracují se sluchově postiženými dětmi, a také jsme přispěli k rozvoji znakové řeči ve vzdělávacím procesu. Tento projekt měl významný dopad nejen na zlepšení kvality vzdělávání neslyšících dětí, ale také na zvýšení povědomí o právech a potřebách neslyšících v místní komunitě.

Vidět, jak se díky této pomoci zlepšila komunikace a integrace neslyšících dětí ve škole, pro mě znamená opravdovou změnu a potvrzení, že naše práce má smysl.

Co vás během studia na EDU Effective nejvíce zaujalo nebo překvapilo?

Studium MPA na EDU Effective Business School pro mě bylo velmi přínosné a inspirativní. Získané znalosti a dovednosti jsem přímo využil při strategickém řízení naší organizace Neslyšící s nadějí.

Díky studiu jsem lépe pochopil principy veřejné správy, efektivního řízení projektů a finančního managementu, což nám umožnilo zlepšit plánování a realizaci našich rozvojových a osvětových aktivit. Zvláště cenné byly pro mě kurzy zaměřené na strategické plánování a management neziskových organizací, díky nimž jsme mohli profesionalizovat naše procesy, lépe komunikovat s partnery i dárci a efektivněji získávat a spravovat granty.

Celkově mi toto vzdělání pomohlo nejen v lepší organizaci práce, ale i ve větší schopnosti prosazovat zájmy neslyšících komunit na různých úrovních – od místní až po mezinárodní. Studium MPA tak významně přispělo k rozvoji a udržitelnosti naší organizace.

Nedávno proběhla konference ”Zdravotně postižení v rámci cílů udržitelného rozvoje 2025.” Jak byste tuto akci shrnul a co vás na konferenci nejvíce oslovilo?

Konference „Zdravotně postižení v rámci cílů udržitelného rozvoje 2025“ byla velmi inspirativní a důležitou událostí, která zdůraznila potřebu začlenění lidí se zdravotním postižením do všech oblastí společenského i ekonomického života. Velmi mě oslovila komplexnost témat, od přístupnosti vzdělávání a zaměstnání, přes zdravotní péči, až po ochranu lidských práv a rovnost příležitostí.

Nejvíce mě zaujalo, jak jednotlivé prezentace a diskuse propojují globální cíle udržitelného rozvoje s konkrétními výzvami a možnostmi podpory osob se zdravotním postižením, včetně neslyšících. Oceňuji také snahu o multidisciplinární přístup, který zdůrazňuje spolupráci mezi vládami, neziskovým sektorem a komunitami zdravotně postižených.

Pro mě jako zástupce organizace Neslyšící s nadějí byla konference potvrzením, že naše práce je na správné cestě a že je potřeba pokračovat v úsilí o odstranění bariér a zajištění rovných příležitostí pro všechny.

Jakým největším výzvám aktuálně čelí neslyšící v rozvojových zemích a jak mohou lidé v Česku konkrétně pomoci?

Neslyšící lidé v rozvojových zemích čelí celé řadě závažných výzev. Mezi ty největší patří nedostatečný přístup ke kvalitnímu vzdělávání ve znakovém jazyce, absence tlumočnických služeb, omezené pracovní příležitosti a velmi slabé povědomí veřejnosti o právech a potřebách osob se sluchovým postižením. Mnoho neslyšících žije na okraji společnosti, bez možnosti komunikovat, vzdělávat se nebo důstojně pracovat.

Dalším problémem je nedostatek odborně vyškolených učitelů a podpora ze strany státních institucí. V některých zemích není ani uznána národní forma znakového jazyka, což ještě více ztěžuje inkluzi.

Lidé v Česku mohou pomoci hned několika způsoby. Nejjednodušší je podpora našich projektů – například formou finančního daru, který nám umožní zajišťovat vzdělávací pomůcky, školení pedagogů, komunitní programy či tlumočnické služby. Důležitá je ale také osvěta – sdílení informací, podpora rovnosti a lidských práv, zájem o téma inkluze.

Uvítáme také dobrovolníky a odborníky, kteří by se chtěli podílet na projektech – ať už v Česku nebo formou on-line spolupráce. Každý krok směrem k většímu porozumění a solidaritě má obrovský význam.

Zaznamenal jste v posledních letech pozitivní změnu v povědomí české společnosti o problematice neslyšících?

Ano, v posledních letech vnímám určitý posun v povědomí české společnosti o problematice neslyšících – ale je to stále pomalý proces. Na jedné straně jsou lidé dnes díky internetu a sociálním sítím více informovaní, dostupnější jsou i články, videa ve znakovém jazyce nebo reportáže o životě lidí se sluchovým postižením. Zvyšuje se zájem o znakovou řeč, například mezi studenty nebo veřejností, což je velmi pozitivní.

Na druhé straně mám ale pocit, že povrchní informovanost někdy nahrazuje skutečné porozumění. Lidé sice něco tuší, ale často nevnímají, jak hluboké a každodenní bariéry neslyšící zažívají – například v přístupu ke vzdělání, zdravotní péči nebo veřejným informacím. A to platí i v krizových situacích, kde je dostupnost tlumočení stále nedostatečná.

Takže i když zaznamenáváme pozitivní změny, pořád je před námi kus cesty – hlavně směrem k větší empatii, respektu a konkrétní podpoře ze strany institucí i jednotlivců.

Jak mohou organizace a firmy podpořit inkluzi a integraci neslyšících do pracovního prostředí?

Organizace a firmy mohou hrát klíčovou roli v podpoře inkluze a integrace neslyšících do pracovního prostředí – ale je důležité si uvědomit, že neexistuje jedno univerzální řešení. Inkluze totiž neznamená jedno gesto pro všechny, ale respekt k rozmanitosti potřeb každého jednotlivce včetně různých forem zdravotního postižení.

V případě neslyšících zaměstnanců to může znamenat zajištění tlumočníka do znakového jazyka, zpřístupnění interní komunikace (např. formou titulků, přepisů, vizuálních materiálů), flexibilitu při pracovních schůzkách nebo školení. Důležité je také vytvoření podpůrného a otevřeného pracovního prostředí, kde se zaměstnanci necítí izolovaně.

Firmy mohou spolupracovat s organizacemi jako je ta naše – Neslyšící s nadějí – a konzultovat konkrétní potřeby. Mnohé překážky nejsou technické ani finanční, ale vyplývají spíše z neznalosti či strachu. Stačí často otevřenost, empatie a ochota naučit se nové věci.

Skutečná inkluze začíná tam, kde nevidíme člověka jen skrze jeho postižení, ale jako rovnocenného kolegu s přínosy, schopnostmi i perspektivou růstu.

Co byste poradil dalším lidem, kteří chtějí založit vlastní neziskovou organizaci s humanitárním zaměřením?

Naše organizace se v minulosti věnovala i humanitární činnosti – například v rámci podpory škol i organizace pro neslyšící v Srbsku a v Moldavsku. V posledních letech jsme se však více soustředili na rozvojové projekty a vzdělávání, protože v rámci Evropy i v Česku je nyní humanitární pomoc výrazně směrována především na podporu Ukrajiny. A to je pochopitelné.

Jaké další cíle a vize máte s organizací Neslyšící s nadějí do budoucna?

Do budoucna bychom rádi dále posilovali naši roli v oblasti rozvojové spolupráce, konkrétně v rámci programu Malých lokálních projektů, které realizují české ambasády v rozvojových zemích. Aktuálně se snažím vyjednávat možnosti spolupráce například s Velvyslanectvím ČR v Bosně a Hercegovině a zvažujeme také nové příležitosti v Kambodži.

Naším cílem je aktivně se podílet na přípravě a zpracování smysluplných projektů ve spolupráci s místními partnery – školami, organizacemi či komunitami neslyšících. Důraz klademe na udržitelnost, respekt k místní kultuře a reálným potřebám cílové skupiny.

Vedle mezinárodních aktivit chceme dále rozvíjet osvětu v Česku, posilovat vzdělávací aktivity pro neslyšící a hledat nové možnosti spolupráce s odborníky i institucemi, které sdílí podobné hodnoty.

Naše vize zůstává stejná: přispívat k důstojnějším podmínkám pro neslyšící doma i ve světě, a to prostřednictvím vzdělávání, spolupráce a odstraňování bariér.

Jak můžete organizaci podpořit?

Chcete přispět k rovnějším šancím pro neslyšící? Podpořit můžete jednoduše – finančním darem, dobrovolnickou pomocí, sdílením jejich aktivit nebo třeba zájmem o český znakový jazyk. Více informací naleznete na webu neslysicisnadeji.org.